Včelařská konference

Taky oceňuji tento příspěvek.
Akorát k těm oddělkům a loupeži. Dám nějaké "kontrolní" otázky. Kolik včel
asi létá z oddělku, když se tam jedná "jenom" o odchov nové matky a o
plynulý rozvoj, ne o donesení co největšího množství sladiny za co nejkratší
dobu z nějaké nárazové snůšky? Vadí oddělku, když přilétající včely musí na
česnu čekat, až česno uvolní odlétající včely z oddělku? Kolik potřebuje
oddělek čerstvého vzduchu, když tam je vesměs zavíčkovaný plod a
matečníkpřed vyběhnutím? Kolik potřebuje oddělek čerstvého vzduchu, když tam
je v jednom nastavku 5 plástů plodu a ne plné dva nástavky plodu jako u
produkčního včelstva? Dokáží včely dostat potřebný vzduch do úlu jenom
jedním malým otvorem? Odpovědi jsou Málo, nevadí, velice málo, málo, ano.
Z tohoto vyplývá, že charakteristiky, které umožňují silnému včelstvu v
nástavkovém úlu za dostatku prostoru a vzduchu využít maximálně každou
silnou snůšku, velké česno, otevřená očka, zasíťované dno jsou pro oddělek
absolutně zbytečné. Vzhledem k loupeži dokonce škodlivé a nebezpečné.
První náznaky, že včely oddělku se začínají chovat jako samostatné včelstvo
a začínají bránit svůj úlek, jsou už tak po první hodince, kdy se včely a
plod oddělí od mateřského úlu. Kdy krmičky docházejí k zjištění, že matka
není a nebude a že je proto nutno si vychovat novou matku z plodu a zřejmě
starší včely, co neodletěly, začínají bránit to česno. Naplno se začnou
bránit proti loupeži během několika dalších hodin. Když se tedy oddělek
udělá k večeru, přes noc se včely zkonsolidují a ráno už brání česno. Akorát
že těch bránicích včel bude ještě nějaký měsíc podstatně méně než je včel
bránicích česno plnohodnotného silného včelstva. Takže logicky, když oddělek
má stejně velké česno jako běžné včelstvo, tak pokud se nějaké silné
včelstvo na takový oddělek zaměří, jeho včely ho neubrání.
Zasíťované dno k loupeži ještě přispívá, protože proudící vzduch roznáší
vůni včelstva ven a tím zlodějky láká.
Takže pokud mají oddělky na stanovišti s produkčními včelstvy přežít, musí
mít česno maximální velikosti na průlet nebo průlez maximálně několik včel
současně. V případě nebezpečí loupeže nebo extrémně slabého oddělku klidně i
na průlez jedné včely, česno tak cca 8x8 milimetrů. A jinak nesmí mít žádné
otvory nebo větrací síta, kterými by vůně odělku unikala ven. Teprve až se z
oddělku stane aspoň poloviční včelstvo, tak na plné obsazení 10 plástů
39x24 a více, je potom možné česno postupně zvětšovat a přidat síto ve dnu.
Vždy se ale musí pozorovat, co se na tom česnu děje, pokud tam dochází k
zápasům včel, je ho nutné zase zůžit, pokud se tam přilétající včely tlačí
po většinu dne, je vhodné trochu rozšířit. Já nechci být jízlivý, ale tyto
vědomosti byly v době dřívější úlů přístupných zezadu a podobně uplně
samozdřejmé a automaticky toto bylo prováděno. A oddělky automaticky
prospívaly, pokud všechno ostatní bylo v pořádku. Jaksi s rušením všeho
kolem budečáků a podobných se svezlo i "zrušení" a zapomenutí těchto
vědomostí..... A konstrukčních detailů úlů, tehdy bylo normální takové
česno, jehož velikost se dala plynule nadstavit až po úplné zavření česna,
tyto řešení jaksi v opojení z chovu silných včelstev v nástavcích vymizela.
Dneska by se u nástavků musela česna nebo očka takhle zužovat nejspíš vlhkým
jílem nebo podobným materiálem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 30, 2009 7:50 AM
Subject: Re: Nástavky a mezistěny


> Potvrzuji. U včel je nutno se řídit fenologickým kalendářem a né podle
> datumu. Delší dobu si zapisuji datumy rozkvětu a letos je to trochu
> časnější (cca 4-6 dní). Včelařím na liberecku cca 330 m/mořem - 30
> včelstev. Rozjezd sezony u mne začíná rozkvětem ptačí třešně, kterou mám
> nedaleko stanoviště. Když v týdnu rozkvete, tak jdu o víkendu poprve ten
> rok do včel. Zimuji z cca 60 % na 3 tachovácích (2 nástavky původní
> včelstvo + 1 nástavek připojený oddělek s novou matkou - ten přidávám až
po
> nakrmení koncem října), zbytek 2 nástavky.
> Letos třešeň rozkvetla 16.4. (za 9 let co včelařím mám rozkvět v průměru
> cca 20.4., ale byl rok kdy rozkvetla 5.4. i rok kdy rozkvetla 4.5.).
> Protože jsem línější, tak mám tento postup:
> O víkendu (18.4. - 19.4.) jdu poprvé do včel - prohlédnu stav, co posoudím
> jako slabší spojím přes mřížku (letos vyzimovali velmi dobře, jen 2
> slabší)- většínou to jsou 2 - 3 dvojáky (výsledek 2 + 2 plodiště a nahoře
1
> medník se soušemi, která zízkám z plodiště výměnou za mezistěny), mřížku
> odstraním při prvním medobraní, protože jen vyjímečně se do konce května
> udrží 2 matky.
> Ostatní uspořádám takto - u 3 nástavkových spodní nástavek odejmu (kdybych
> to dělal později, mohl by být již obsazen, ale takhle mám téměž 100%
> jistotu, že tam není matka a bez prohlížení jej použiji nad mřížku jako
> medník - ještě se mi nestalo abych jí tam takto přenesl) na zbývající 2
> plodištní hodím nástavek mezistěn, mřížku a medník.
> 2 nástavkové rovnou rozšížím na 4 nástavky (mezistěny + medník). Vše mám
> pak uspořádáno 3N plodiště + medník nebo 2N + 2N plodiště + medník.
> Při této prohlídce rovněž do medníku vytahám zbylé zásoby (krmím na 20 kg,
> t.j. celkem cca 650 kg a vždy mi zbyde cca 150 kg pro oddělky) cca 2-4
> plásty a 2 - 3 plásty plodu a vytvořím odsavač (už nevidím nejlépe a tak
> matku zahlédnu cca 1x ročně a to náhodou).
> Výše uvedené udělám v sobotu a v neděli vytvožím z odsavaču směsné oddělky
> pro chov (kromě dostatku prostoru perfektní protirojové opatření - fakt
> jsem již 4 roky neměl roj - nebo jsem ho alespoň nezjistil).
> Dále si kmenových včelstev již nevšímám - jen po odkvětu řepky potěškám
> medníky a pokud jsou zanesené podsunu druhý medník (tak u cca 50%). Pak už
> jen točím.
> Do prvního medobraní (přelom května a června) se zabývám jen chovem.
Snažím
> se vytvořit cca stejný počet oddělků, jako mám kmenových včelstev (ale né
> vždy to vyjde, jsou roky kdy se oplodní a vrátí 90% matek, ale i kdy to
> vyjde jen z 50% - tady ještě laboruji a zkouším co je nejlepší, ale
> preferuji tyto směsné oddělky, protože se nemusím již vrtat v kmenových a
> včely v těchto směsných bezmatečných oddělcích jsou mnohem mírnější a
> klidnější - vůbec není potřeba kuřák).
> Jo a k letošku - v úterý jsem larvil a ze 3 včelstev jsem si bral
plemenivo
> - všechny z 90% vystavěli 7 mezistěn i 1 stavební rámek. Ale snůška nic
moc
> - u nás je sucho (od 3.4. u nás nekáplo) - vidím to na odběru vody z
> napajedla, když je snůška, moc si ho nevšímají (mají vodu z nektaru), ale
> za poslední týden mi 28 včelstev odebralo více než 50 litrů.
> Pozn.: při tvorbě oddělků mám největší problémy s loupeží, nemám možnost
je
> přemístit mimo stanoviště. např loni se mi z 28 vytvořených chytlo 24 (to
> jsem kolem nich chodil jako krocen) a začátkem červenece, kdy již většina
> byla zralá na přidání 2 nástavku, jsem následující víkend zjistil, že mi
> jich zbylo jen 10 a ostatní totálně vykradené. Však já na to přijdu!
> Závěr: s nasazením medníků (rozšíření)není (tedy podle mne) třeba nikdy
> čekat - Boháčovo varování, že brzké rozšíření včelstva podtrhne jeho
rozvoj
> jsem v praxi nikdy nepozoroval. Spíše vše zaměřit proti rojům. Nám
> zkušenost, že s rojem je skutečně 2x více práce než s oddělkem.